Jindřich Flusser: Život na úvěr
Doposud knižně nevydaná autobiografie Jindřicha Flussera líčí nejen drastické poměry a mezilidské vztahy v nacistických koncentračních táborech, v nichž měl budoucí lékař několikrát doslova „štěstí v neštěstí“, ale uvádí také své četné úvahy o životě, osudu a „lidství“.
„Nevím ještě …, že to tak bývá, že za svobodu se platí životem, že levněji není k mání. Nevím … že jiní zaplatili i za mě … že žiju na dluh, na úvěr. Budu mít kdy ho splatit a budu vědět jak?“
Vyprávění začíná transportem z Terezína na jaře 1944, odkud autor odjel spolu s rodiči a manželkou do „rodinného“ tábora v Osvětimi. Díky vlastní prozřetelnosti se zde vyhnul zplynování, o kterém rozhodoval nechvalně proslulý doktor Mengele. A i poté vícekrát unikl smrti jen o vlásek. Kniha končí osvobozením tábora Buchenwald, ve kterém se Flusser setkává s Antonínem Kalinou, vyznamenaným zachráncem židovských dětí. Autor knihu sepsal po válce ve třetí osobě, když pro něj ještě byly vzpomínky příliš bolestivé, až později se rozhodl převést text do ich-formy, bohužel svůj úmysl už nestihl realizovat. Udělali to za něj potomci, podobně jako doplnění poznámkami a vysvětlivkami. Kniha vychází s doslovem Stanislava Motla.
Jindřich Flusser (1917–1994) po maturitě na německém reálném gymnáziu v Praze začal studovat medicínu na Univerzitě Karlově. Po uzavření vysokých škol (1939) pracoval mimo jiné jako pedikér, později vyučoval v kroužcích pro židovské děti. Od prosince 1941 vězněn v Terezíně, od května 1944 v Osvětimi, konce války se dočkal v Buchenwaldu, kde pomáhal se záchranou zhruba tisícovky vězněných chlapců. Poté, co složil rigorózní zkoušky, pracoval na III. interní klinice v Praze, později působil jako ředitel zdravotního střediska ČKD. Odtud odešel na I. interní oddělení nemocnice Na Bulovce, jehož byl později také primářem. V 60. letech začal překládat německou poezii (H. Heineho, E. Kästnera, R. M. Rilkeho). Dlouhodobě spolupracoval s Československým rozhlasem, pro jehož literární oddělení připravil řadu pořadů. Ukázky z překladů a články publikoval časopisecky, zážitky z koncentračních táborů vycházely na pokračování v židovských ročenkách.
Knihu vydalo vydavateľstvo Garamond.
